Historie zámku

Tvrz ze 16. stol.

Břežanský zámek byl vystavěn na místě tvrze, poprvé zmiňované r. 1560, kdy Vratislav II. z Pernštejna prodává ves Břežany s tvrzí a dvěma dvory Janovi staršímu ze Žerotína. Dalšími majiteli Břežan byli páni z Lipé a na Krumlově a Čertorejští z Čertorej. Kvůli účasti Čertorejských na stavovském povstání byly jejich statky zkonfiskovány. V roce 1622 císař Ferdinand II. prodal statek Břežany svému tajnému radovi svobodnému pánu Seifriedu Kryštofu Breunerovi ze Stübingu. Tvrz, kterou tento šlechtický rod obýval, je od té doby nazývána zámkem.

Seifried Kryštof Breuner

ÖNB Bildarchiv und Grafiksammlung.

 

Barokní zámek

Od 11. do 18. června 1692 vlastnil Břežany Michal Adolf II. z Althanu, zakladatel vedlejší hrušovanské rodové linie tohoto rodu. Již po týdnu prodal břežanské panství kněžně Eleonoře Markétě z Lichtenštejna. Ta v závěti odkázala svá panství svému manželovi knížeti Maxmiliánu II. Jakubu Mořici z Lichtenštejna, který je v roce 1704 prodal své druhé manželce Marii Alžbětě z Lichtenštejna, dceři vládnoucího knížete Jana Adama I. z Lichtenštejna.

Jan Adam I. z Lichtenštejna

NPÚ, ÚPS v Kroměříži, SZ Valtice, inv. č. VA 502

Nejspíše mezi lety 1692 – 1713 byl v Břežanech vystavěn trojkřídlý barokní zámek s věží, nižší severní terasou a honosným portálem. Jeho stavba je připisována knížeti Janu Adamovi I. z Lichtenštejna a vévodu Leopoldovi ze Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburgu, za nějž se ovdovělá Marie Alžběta v roce 1713 provdala.

 Reliéf barokního zámku na sloupu Nejsvětější Trojice z r. 1714.

Kníže Jan Adam I. je označován také za zakladatele bohaté obrazárny, která se následně stala největší ozdobou břežanského zámku a vyhlášenou obrazovou galerií na Moravě. Vévoda Leopold nechal v blízkosti zámku postavit sloup Nejsvětější Trojice a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.

Leopold ze Schleswig-Holstein-Sonderburg-Wiesenburgu

NPÚ, ÚPS v Kroměříži, SZ Valtice, inv. č. VA 737.

Marie Alžběta odkázala břežanské panství své dceři kněžně Marii Gabriele Felicitě z Fürstenberg-Mösskirchu. Tato šlechetná žena, která ze svého majetku hojně podporovala chudé a přispívala na potřeby církve, nechala na vlastní náklady v Břežanech postavit kostel Zvěstování Páně (dokončen r. 1771).

Kostel Zvěstování Páně v Břežanech

 

Klasicistní přestavba zámku

Marie Gabriela odkázala břežanské panství vnukovi své sestry Mořici z Lichtenštejna, pozdějšímu vojevůdci napoleonských válek (zúčastnil se např. bitvy u Slavkova).

Mořic z Lichtenštejna                                             

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mořic z Lichtenštejna, ze sbírek Muzea Velké Meziříčí

Uniforma Mořice z Lichtenštejna,
NPÚ, ÚPS v Čes. Budějovicích,
SZ Jaroměříce n. Rokytnou, inv. č. JR 17573 a JR 17574.

Mořic z Lichtenštejna v roce 1801 prodal sbírku obrazů břežanského zámku a v letech 1818 – 1819 nechal zámek přestavět v duchu klasicismu. Dal strhnout mědí pokrytou zámeckou věž, která bývala ve středu jižního traktu, a celou severní terasu nechal nahradit novým klasicistním křídlem. Tím získal zámek svou dnešní vnější podobu. Architektem této přestavby byl Charles de Moreau. V těsné blízkosti zámku byl založen anglický park, do jehož areálu byl zakomponován také kostel a sochy.

 Veduta zámku Ferdinanda Runka po r. 1819,
NPÚ, ÚPS v Čes. Budějovicích, SHZ Čes. Krumlov, inv. č. CK-CK 3994.

 

Po Mořici z Lichtenštejna břežanské panství zdědila jeho nejmladší dcera Leopoldina, která se v roce 1837 provdala za knížete Ludvíka z Lobkovic.

Ludvík a Leopoldina z Lobkovic, ze sbírek Muzea Velké Meziříčí                    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ludvík a Leopoldina z Lobkovic
ze sbírek Muzea Velké Meziříčí.

Spolu měli dvě dcery a dva syny, z nichž starší Rudolf se narodil 15. srpna 1840 na břežanském zámku. Tento pozdější dědic břežanského panství v mládí vystudoval Dělostřeleckou akademii v Olomouci a po celý svůj život pak sloužil v rakouské armádě, v níž dosáhl hodnosti generálmajora. Účastnil se např. bitvy u Solferina (1859) a u Hradce Králové (1866).

Rudolf z Lobkovic
ze sbírek Muzea Velké Meziříčí.

Na poděkování za šťastný návrat Rudolfa z Lobkovic z těchto vojenských tažení nechali jeho rodiče v blízkosti břežanského kostela postavit novogotickou kapličku Panny Marie Královny. Prostor zámeckého parku před hlavním vstupem do zámku nechali upravit v okázalém francouzském stylu.

Okrasné záhony před zámkem za Lobkoviců
NPÚ, ÚPS v Kroměříži, SH Lednice, inv. č. LE 11594.

Po smrti knížete Rudolfa z Lobkovic v roce 1908 zámek zdědila jeho neteř hraběnka Ludovika z Harrachu na Rohrau a Tannhausenu, provdaná za barona Filipa Wambolta z Umstadtu.

Ludovika a Filip Wambolt z Umstadtu
soukromý archiv rodiny Wambolt.

Vlivem pozemkové reformy po vzniku Československa však devítičlenná rodina Wamboltů přišla o značnou část svého majetku, takže břežanský zámek nemohla dále udržovat. Dne 25. června 1926 jej baronka Ludovika prodala Kongregaci sester sv. Hedviky, zastoupené provinční představenou Justinou Michalíkovou.

Provinční představená M. Justina Michalíková

Klášter sester sv. Hedviky

Sestry sv. Hedviky v zámku založily svůj provinční dům s noviciátem. Spojením dvou velkých místností v prvním patře severního křídla zámku zřídily novou kapli zasvěcenou Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Patronem domu byl zvolen svatý Josef, jehož sošku nechaly sestry umístit do štítu nad hlavním vchodem do zámku. Po nutných úpravách (přízemí zámku dříve sloužilo jako stáje pro koně a hospodářské zázemí) zde sestry otevřely domov pro dívky s mentálním postižením, později také mateřskou školu, penzionát, starobinec, vyučovaly ručním pracím, hudbě, vykonávaly ambulantní péči o nemocné a pořádaly exercicie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 V letech 1927 - 1932 nechaly sestry postavit v zámeckém areálu hospodářské budovy a zázemí pro hospodářství, v roce 1935 založily ve východní části parku hřbitov pro řeholní sestry a u jižní zdi zámeckého parku zelinářskou zahradu se skleníkem.

Během druhé světové války o dětech svěřených sestrám v břežanském zámku rozhodovaly vídeňské říšské úřady, neboť Břežany se nacházely na zabraném sudetském území. České děti umístěné v domově byly přemístěny do Protektorátu a v roce 1940 bylo do Břežan posláno sto mentálně postižených dívek z území Rakouska. Mateřskou školu sestrám zabrala a dále vedla nacistická organizace NSV. Navzdory nepřízni doby po celou dobu války během zimních a letních měsíců probíhaly v zámku exerciční kurzy pro kněze, učitelky, studenty a venkovský lid.

Po skončení druhé světové války našlo u sester v zámku útočiště několik set zubožených německých vyhnanců z brněnského území, kteří přišli z internačního tábora u Pohořelic. Během dvaceti měsíců jich zde 277 zemřelo, ostatní byli během let 1946 a 1947 odváženi do Rakouska. Následně sestry přijaly přes 60 postižených dětí německé národnosti, které byly při odsunu ponechány v Československu. Sestry přijaly také několik starých lidí, kteří po vysídlení německého obyvatelstva zůstali bez pomoci. Mateřskou školu po válce již sestry neobnovily.

V roce 1950 přišly do Domu sv. Josefa učitelky - slovenské Školské sestry sv. Františka, které byly vyhnány ze škol. Ubytování dostaly na místní faře. Vzhledem ke svému pedagogickému vzdělání zastávaly u dětí službu vychovatelek a jejich působení bylo na vysoké úrovni. V Břežanech zůstaly až do roku 1991.

 

Sestry františkánky (v bílém)

V roce 1951 přešel dům sester z rozhodnutí státních úřadů pod správu státem řízené České katolické charity. Jeho vedení převzal správce, takže sestry ztratily možnost samostatného rozhodování o využití svého kláštera a vedení domova. V letech 1950 – 1959 probíhaly intenzivní práce na opravách zámecké budovy, které v mnohém necitelně setřely původní prvky i charakter bývalého šlechtického sídla.

Přes útlak komunistického režimu nechala provinční představená Bohumila Moltašová v roce 1957 před jižním křídlem zámku postavit sochu Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, kterou zhotovili bratři Kafkovi.

V roce 1960 byl zámek sestrám vyvlastněn. Sestry, které dosáhly důchodového věku, musely odejít do internačního kláštera v Mukařově u Prahy. Od roku 1962 začala Česká katolická charita zaměstnávat civilní ošetřovatelky, jejichž počet se postupně zvyšoval. V roce 1980 dostaly sestry nařízení k opuštění domu, o rok později byla zrušena klášterní kaple a vystěhovány poslední sestry. V pronajatých malých pokojích v zámku zůstaly pouze tři tajně přijaté sestry, které v domově pracovaly jako civilní zaměstnanci.

V restitučním řízení v roce 1991 byl Kongregaci sester sv. Hedviky vrácen dům i s přilehlými hospodářskými budovami a parkem. Již krátce před navrácením domu byla provedena výměna oken a započalo se s opravou fasády zámku. Po navrácení zámeckého areálu uzavřela kongregace s tehdejším Ústavem sociální péče nájemní smlouvu. Sestry v domě obnovily kapli a jeho celkovou přestavbou se snažily vytvořit obyvatelům příjemné domácí prostředí pro bydlení i pro aktivizační činnosti.

Zámek v době navrácení kongregaci

 

Přehled majitelů břežanského zámku

1622 - 1622 Seifried Kryštof Breuner (1569 – 1651)

1622 - 1634 Marie Zuzana Breuner († 1634)

1634 - 1651 Seifried František Breuner (1627 – 1686)

1651 - 1667 Seifried Leonard Breuner (1596 – 1667)

1667 - 1668 Arnošt Bedřich Breuner (1634 – 1681)
                       Filip Kryštof Breuner (1643 – 1708)
                       František Antonín Breuner (1644 – 1668)

1668 - 1692 Alžběta Polyxena Breuner, podruhé provdaná Buquoy (1632 – 1703)

1692 - 1692 Michal Adolf II. z Althanu (1648 – 1709)

1692 - 1702 Eleonora Markéta z Lichtenštejna (1655 – 1702)

1702 - 1704 Maxmilián II. Jakub Mořic z Lichtenštejna (1641 – 1709)

1704 - 1744 Marie Alžběta z Lichtenštejna (1683 – 1744)

1744 - 1798 Marie Gabriela Felicita z Fürstenberg-Mösskirchu (1716 – 1798)

1798 - 1819 Mořic Josef z Lichtenštejna (1775 – 1819)

1819 - 1837 Aloisie z Lichtenštejna (1808 – 1871)
                       Eleonora z Lichtenštejna (1812 – 1873)
                       Leopoldina z Lichtenštejna (1815 - 1899)

1837 - 1899 Leopoldina z Lobkovic (1815 – 1899)

1899 – 1908 Rudolf z Lobkovic (1840 – 1908)

1908 - 1926 Ludovika Wambolt z Umstadtu (1876 – 1942)

1926 - 1960 Kongregace sester sv. Hedviky

1960 - 1991 státní majetek

1991 - dosud Kongregace sester sv. Hedviky

 

Podrobnější informace naleznete v publikaci "Střípky z dějin břežanského zámku" od S.M. Františky Süsenbekové.

Zpět

Administrace
Vytvořil Mouser.cz, 2014